Anna je unikátním příkladem romské ženy, která nezvolila cestu asimilace za cenu ztráty svých rodových tradic a neodvrátila se od svých předků a historie, aby lépe zapadla do většinové společnosti. Anna dokázala spojit sociální požadavky společnosti s romskými tradicemi, které pomáhá přenášet také na další generace. Anna své dětství popisuje jako „tvrdé, ale veselé“, už od dětství pomáhala s těžkými manuálními pracemi. Vzdělávání byl v rodině Anny přisuzován velký význam a osobám s vyšším dosaženým vzděláním je vyjadřován nefalšovaný respekt. Přednost má ovšem vždy již zmíněná odpovědnost za rodinu, Anna musela kvůli nemocné matce zastávat chod domácnosti, což se odrazilo na její školní docházce. Publikace přináší intimní popis Anina života, včetně těžkých životních situací, se kterými se musela vypořádat a obětí, které pro rodinu udělala.
