Studie srovnává rozsah a využití genderově citlivého přístupu v národních a regionálních strategických dokumentech v oblasti inovací a konkurenceschopnosti České republiky a v obdobných dokumentech z Norska. V listinách byl analyzován genderově korektní jazyk a byly vyhodnocovány nepřímé dopady dané politiky na rovné příležitosti žen a mužů. České a norské dokumenty vykazují zásadní rozdíly z pohledu uplatňování genderově citlivého přístupu: české jej reflektují jen minimálně a omezují jeho použití pouze na určité kapitoly, norské obsahují výrazy a slovní spojení související s genderovou problematikou daleko častěji.