Debatám o českých jeslích dominuje názor, že pro děti do tří let je nejlepší péče v rodině. K té navíc stát rodiče motivuje i ekonomicky, protože dát dítě do jeslí je pro rodinu větší finanční zátěž, než do školky. Často se přidává i tlak okolí, které má jasno, kdo je a není krkavčí matka.
Výsledkem jsou necelé dva tisíce dětí v jeslích v celém Česku (poslední údaj Ústavu zdravotnických informací a statistik je za rok 2012), oproti zhruba 350 000 dětem v mateřských školkách dle statistik ČSÚ. A také složité zadání pro rodiče, jak skloubit rodinu a práci, bez ne vždy možné asistence prarodičů.
V Evropě jsou ale země, kde to vidí jinak. Například v Dánsku jsou běžně v jeslích děti od jednoho roku. Rodiče se mohou rozhodnout a zůstat s nimi doma déle. Většina to ale nedělá. A tomu je uzpůsobena i délka dánské rodičovské: 52 měsíců.
Až 90 procent dětí starších jednoho roku tak v Dánsku chodí do jeslí, nebo podobného zařízení. A není to jen proto, že se maminky a tatínkové chtějí nebo potřebují vrátit do práce. Dánská veřejnost totiž považuje péči o děti v kolektivu za lepší variantu, než třeba hlídání babičkou. Podle tamních expertů mají jesle na děti pozitivní vliv.
Švédský psycholog Bengt-Erik Andersson sledoval děti od půl roku až do jejich 25 let. Začal v roce 1975. A výsledky ukazují, že např. mezi třináctiletými dětmi měly lepší školní výsledky a sociální dovednosti ty, které začaly dříve chodit do zařízení denní péče, tedy jeslí, nebo školky. A naopak nejhůře v sociálních dovednostech i školních výsledcích na tom byly děti, které doma zůstaly až do začátku školní docházky.
Jak naznačuje tato studie, investice do kvalitních jeslí a školek se státu může vrátit nejen v zaměstnanosti rodičů, ale i v sociálních a akademických dovednostech obyvatel. Na severu Evropy jsou taky zařízení péče o děti dostupné pro naprostou většinu lidí. A to i finančně. Rodiny s nízkými příjmy, např. studující rodiče, mají různé slevy a mohou pro dítě získat i bezplatné místo. A co na to Česko?
