Sloučení rodiny je jedním z nejčastějších způsobů legální migrace cizinců. Cílem analýzy je poskytnout náhled do právního aspektu společného soužití občanů třetích zemí se zaměřením na systémové problémy a případové studie. Klientka O. S. odešla z Ukrajiny do České republiky, jelikož byla psychicky i fyzicky týrána bývalým manželem, a pobývala zde částečně i bez pobytového oprávnění. V České republice se poznala se svým nynějším manželem, její žádost o povolení přechodného pobytu byla však zprvu zamítnuta právě z důvodu neoprávněného pobytu na území České republiky, až po čtyřech letech úsilí jí byl přechodný pobyt udělen. Příkladem dobré praxe je Norsko a jeho Kompetenční centrum pro cizince, které poskytuje praktické informace a služby imigrantům a pomáhá jim rychle se integrovat do norské společnosti. V České republice je bohužel celkem běžnou praxí, že rozhodnutí o pobytu cizinců je vydáno mnohem později, než stanovuje zákon.