Na našem území přibývá trvale usazených seniorů a seniorek s migračním původem a mezi seniorskou populací dochází ke zvyšování podílu žen. V zásadních strategických dokumentech české vlády (mnohdy jen v poznámce pod čarou) byly migrantky konstruovány jako pasivní následovatelky migrujících mužů nebo oběti obchodování s lidmi, případně v souvislosti s reprodukčními aktivitami a rolí při výchově druhé generace migrantů a migrantek; postavení stárnoucích žen v rámci této skupiny nebyla pozornost věnována vůbec. Kvalitu života migrantů a migrantek velkou měrou ovlivňují i postoje a chování většinové společnosti, které v dnešní době často marginalizují lidskoprávní tematiku a zpochybňují zásady uprchlického práva. Xenofobie a odpor většinové společnosti vůči migraci v souvislosti s aktuálními problémy v celosvětovém kontextu nabírají stále větších a nebezpečnějších rozměrů.
